Den ve znamení MaSONu
MaSON – Mělník and Surroundings Open Network. Velkolepý projekt několika kamarádů, který poskytl mnoha domácnostem tady u nás levný, dostupný a extrémně rychlý přístup na Internet. Nepřipojuje nás však jenom k Internetu, propojuje nás mezi sebou. Tvoří komunitní metropolitní síť. Je návykový, neumíme si bez něj už život představit. Někomu rozvrátil manželství, někdo dostal příležitost stát se pro-gamerem, jiný našel nové kamarády, další už nesedí doma sám. Někomu z něj šediví vlasy, nikdo nechápe jak je možné, že to funguje – bez výplat, bonusů, služebních aut a stravenek.
Je to naše dítě. Jsme na něj patřičně hrdí. Každý den se s ním mazlíme, packety ho hladíme a vískáme po drátech. Čas od času zazlobí a následuje políček v podobě restartu routeru, jindy je hodný a tak mu koupíme nové hračky, které do něj zapojíme. Fascinovaně sledujeme jak roste. Živelně. Sahá od Mlazic po Slovany, Chloumek, Borek.. Jednou bude všude.. Vychovávat ho dá práci.
Ráno jsem obvolal dvě společnosti, které se zabývají produkcí mikrovlných pojítek pro pásmo 10.6GHz. Zachtělo se mi systémového řešení naše blížícího se kapacitního problému. K závěrům se dostanu později. Následoval pěší výlet do mlazické základní školy, kde jsem měl prozkoumat možnosti integrace tohoto bodu do naší sítě. Všichni tam vypadali spokojeně a nadšeně souhlasili s naším plánem udělat ze školy přístupový bod pro Mlazice a v případě zájmu zdarma připojit školu k Internetu. Po zběžné rekognoskaci objektu jsem se odebral do města – Čajovna byla down. Moje původní domněnka byla, že zdechnul router tam. Ukázala se jako lichá. Problém by na druhé straně – router na Pivovaře. Jednalo se o banální závadu – z neznámých důvodů se zacyklil kernel při remountu disku z read-only na read-write. Následně jsme s kolegou bleskurychle přemístili jeden kus HP klávesnice s PS/2 konektorem ze skladu směrem k Čajovně – chyběla tam a Saša už z nás byl celej štajf, že si pořád půjčujeme jeho.
Myslel jsem si, že tím MaSON aktivity končí. Opět jsem se spletl. Sepsal jsem e-mail s poznatky z rozhovorů z rána, který vyvolal nečekaně bouřlivou diskuzi, která nám všem sežrala skorem celé odpoledne. Chtěl jsem ostatní přesvědčit, že by bylo do budoucna vhodné a výhodné zakoupit 2ks spoje o mocnosti 50Mbps o celkové ceně cca 450kKč. Hračky by se nasadily do dvou důležitých segmentů sítě – Sportovní a Pivovar. Zajišťovaly by rychlý peering mezi těmito největšími a dynamicky se rozvíjejícími segmenty a současně by zabezpečily bleskurychlý přístup na Internet. To vše s dostatečnou rezervou do budoucna. Asi si říkáte, že skorem půl milionu je celkem sousto, že? Přijde to nejlepší: druhá společnost – SVM Microwaves s.r.o. – by nám umožnila zakoupené zařízení bez navýšení splácet v průběhu 12ti měsíců. Po prodiskutovaném odpoledni se zdá, že v úvahu přichází zakoupit prozatím jedno pojítko časem a druhé časem. Nemusí pršet, hlavně když kape. Situace se nejspíš z důvodu nedostatku finančních prostředků provizorně vyřeší oblíbenou Ronjou a bude to.
V pozdním odpoledni jsem si dal schůzku s hlavou našeho ISP. Na pořadu debaty bylo řešení otázek jak do budoucna. Co chceme, co nechceme: že konektivita by měla bejt levnější páč teď platíme balík, že bychom rádi do budoucna měli vlastní zařízení k připojení na ten „tlustej drát“ z Prahy, že bychom teď rádi dali tu Ronju přímo na jejich bod (viz výše), že optika pod Mělník je věc realizovatelná a realizovaná, že by bylo lepší kdyby ten „drát“ z Prahy nebyl mikrovlnej, ale „sklo“ – to dá rozum – no a jak to celý navlíct, aby se vlk nažral a MaSON zůstal celej. Nezmínil jsem jemné detaily vyjednávání. Bylo to fajn. Tahle setkání jsou vždycky podnětná a přínosná.
Dost bylo pro dnešek tlachání. Jak sami vidíte, taková nezisková činnost polkne dost času, ale kdo by to nedělal, když se s tím tady pak může vytahovat, že?
This entry was posted on Pátek, Květen 13th, 2005 at 00:39 and is filed under Deník. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.