Jak se sochá text
Hah, chlapci z kapely mi neustále otloukají o hlavu, že mám zkusit psát texty pro naše hudební těleso. Pravda, za škopkem člověk v potu tváře nějakou tu roštěnou sem tam přiláká, ale co je to proti přímé promluvě k publiku? To budou, pánové, žně! Nutno poznamenat, že tlakařem největším tohoto hnutí mysli je pan W: Vářa Veliký. Mimochodem toho času štastně zadán, milé mlsné dámy.
Inu, definujme pravidla a dejme se do práce! Po počáteční kapelní domluvě jest peru textařově zapovězeno téma láska. Pravda, ženy jsou vhodný materiál, ale budeme na ně hledět z úhlů kolmých! Sic jsem za mladých zamilovaných let stvořil něco málo romantických rýmů na témata „utekla mi za jiným, já pláču“, „proč já jsem tak opuštěný“, „miloval bych, bylo-li by koho“, … Však tak dlouho je bedlivě schraňoval v šuplíku – čti adresáři, až smrtka s digitální hadro-kosou odnesla tyto prvopočátky do křemíkového nebe. Naštěstí.. Ok, tak dál: Formu ponecháme volnou, přizpůsobíme ji posléze dle reakcí publika. To je však dnes zvyklé přijmout lecjaký chlív, tudíž neočekávám pera drhel. Show no mercy!
Má milá rozmilá,
kde ses včera opila,
kde ses tak zřídila,
soví život, noční toulky,
mám o tebe strach.
Posluchač se teď mylně domnívá, že zvolna rozvíjející se děj bude o notně rozkalené a případně nevěrné ženě. Kdepak.
Hlavo má, zduněná!
Kraul, prsa, znak,
asi je to tak,
co tvoje touhy,
všude’s mi tu nablila.
Můžeme poskytnout prostor procítěnému recitativu nebo prostě jen další sloce.
Mlha houstne, břeh se ztrácí,
neplavci tonou, není to vodou.
Zlomená srdce špatně plavou,
nech to, hochu, projít hlavou!
Smysl mizí, co s tou krizí?
Mravokárný refrén
Kam jdeš, co děláš,
proč tím darem tolik mrháš?
Kde je břeh, kde je cíl,
hlavo má, kalivá?
…
Nakonec docela podařená hymna alkoholiků se zlomeným srcem, ne? Ok, příště si z toho už třeba nebudu dělat legraci.. Možná to začně nějak takhle.. Ale to je dočista jiná pohádka..
Sesmilnila’s, to je špína,
Bože dej, ať tě polkne hlína,
…
Pomůcky: Kofola, Rammstein, soví život, noční toulky, střízlivé pero, hec
motto: Wir haben Angst und sind allein, Gott weiss ich will kein Engel sein. Let me see you stripped!
This entry was posted on Pondělí, Červen 20th, 2005 at 03:30 and is filed under Nezařazeno. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.