Na Pohodu 2005
Když se dveře autobusu nach Prag se syčením zavřely, uvědomil jsem si, že nás čeká něco málo přes týden v cizí zemi. 14.7. – 22.7.2005 na Slovensku. Překrojení naší už tehdy tak malinkaté zemičky na ještě menší kousíčky bylo, dle mého názoru, zbytečné. Stejný pohled na věc se mnou kupodivu sdílelo i nemálo mladých Slováků. Nicméně k přechodu hranice, která dnes odděluje spíše dvě ekonomiky nežli odlišné mentality lidí, potřebujete cestovní doklad: občanský průkaz nebo pas. Naše výprava byla složena ze sub-teamu „Las Lolitas“ (něco mezi 1/3 a 1/4 dívčí skupiny Minerva) a jednoho zástupce skupiny Lykke Til! (to je přesně 1/6). Měl jsem trochu obavy jak bude naše soužití probíhat. Přece jen jsem byl se svým pohlavím v početní nevýhodě. Čas ale ukázal, že ženy nehodlají powerplay nikterak zneužít. Obavy, že nebudu smět prdět, krkat a mluvit sprostě, byly rychle vytlačeny zjištěním, že se můžu ještě lecčemus přiučit.
Prvotním cílem byl slovenský hudební festival Pohoda a já se až do přečtení programu v Reflexu domníval, že půjde o nějakou menší lokální akcičku. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že jsme vyrazili na největší festival na Slovensku. Okometricky bych tipnul, že ani v Čechách, Moravě a Slezsku nemá podobná akce velikostně srovnatelného sourozence. Do Trenčína jsme dorazili lehce po půlnoci a náš plán na řešení problému s noclehem (po drobných neshodách; některé Lolitky byly prostě brzdy..) vykrystalizoval v obchůzku otevřených podniků s „rezavou vodou“ a následnou návštěvu non-stopu „U Býka“. Vizi probdělé noci nakonec zhatil Martin, který nás obětavě ubytoval ve svém příbytku. Druhý den po ránu přislo na ztopoření obydlí ve stanovém městečku. Později se mělo ukázat, že místo námi zvolené nebylo nejvhodnější kvůli nedalekému tuc-tuc stanu, kde za pravidelného tlukotu bucharu frčeli lidé na Kolesech do rána bílého. Název „Pohoda“ festivalu slušel a pravdou jest, že ho bylo možno slyšet nejčastěji a v nejroztodivnějších slovních spojeních. Všechno bylo zkrátka v pohodě. Lidé se měli rádi nezávisle na národnosti, barvě pleti, náboženském přesvědčení a délce penisu. Byli na sebe hodní, usmívali se a vůbec se k sobě měli. Kéž by tomu tak bylo po celý rok.
Hudba ozbrojených síl SR (SK) – No, taková dechovka..
Kollerband (CZ) – Lucie v novém, osobně mne to nenadchlo. Koller vždycky zpíval o ženách či drogách a ani tady se to nezměnilo.
Bratislava hot serenaders + Milan Lasica (SK) – Na půl ucha. Swing. Znělo to libě.
Asian Dub foundation (GB) – Pro basy se nedalo dýchat. Husté, nicméně jsem odešel na Kofolu.
Garbage (USA) – Prý headliner, já z toho nadšen nebyl. Přislo mi to obyčejné. Možná jsem špatně poslouchal.
Jaromír Nohavica (CZ) – Můj oblíbenec. Neviděl jsem ho, jen slyšel a bylo to pěkné.
100° (CZ) – Mají jeden pěkný jungle a pár dalších líbivých věcí. Zbytek není špatný, ale mohlo by to být lepší.
Umakart (CZ) – Taková pohodovka. Bubeník za těma kýblema skvěle plave.
Bow Wave (CZ) – Hip-hap-hop nemám moc rád, ale tihle hráli se živou kapelou a bylo to fakticky žraso!
Vec / Trosky (SK) – Údajně nejlepší slovenské hip-hap-hop těleso. Odešel jsem, nezaujalo mne to.
Pest (GB) – Tohle znělo hodně hustě. Určitě si seženu nějaký album k poslechu.
Nana Zorin (CZ) – Neznal jsem, ale moc se mi líbilo.
Tucan (SK) – Neuvěřitelnej underground. Dva kluci ve věku 13let. Jeden na violu, druhej na buben. Vskutku skvost festivalu!
Chiki liki tu-a (SK) – Jestli si dobře vzpomínám, příjemný reggae. Pak už ho bylo moc a já ho ve větších dávkách nevydejchávám stejně jako dechovku.
The Prodigy (GB) – Firestarter: klasika. Jinak bída. A to se Keith Flint dušoval jak moc jsou inovativní.
Klezmatics (USA) – V Ostravě viděno prvně. Prostě pěkný etno.
Ska2Tonics (SK) – Trocha ska nezabije ni mě. Ležel jsem na runwayi a opaloval se. Pohodička.
Sunshine (CZ) – Netuším, co se na nich lidem líbí. Přijde mi to (pod)průměrné.
Už jsme doma + CK Vocal (CZ) – Sborový zpěv, úderný big-beat. Mrazení v zádech, když se do toho opřeli. Tohle mi sedlo.
The Beat (GB) – Zase reggae. Už mi lezlo krkem. Kofola a Bažant to spravil.
Cafe Drechsler (A) – Tak tohle byl, přátelé, nářez jako prase. Brutál mazec ve složení ságo, basa, okleštěnej buben. Co ten chlap dělal s virblem, kopákem, hajtkou a rajdem, to se nevidí. Machři se šťávou.
Roni Size & Dynamite MC (GB) – Slyšel jsem už ze stanu. Asi nejinteligentnější drum’n'bass co jsem tam pozřel.
Jedna taková malá bonusová příhoda: Při potulování se po areálu festivalu, narazily Las Lolitas na Jakuba – zpěváka 100°. Byly z něj u vytržení. Zřejmě proto, že jim sdělil, že „maj fakt dobrej outfit“. Stejně tak u vytržení byla o několik málo chvil později i Srnina náušnice, ke které byl uvazaný balónek s heliem, za který výše uvedený zaškubal. Balónek spolu s naušnicí zmizel na nočním nebi a po tomto ušním artefaktu zbyly Srně pouze oči pro pláč a krvácející dírka v boltci. Za odměnu dostal od nás přízvisko „Utrh’ucho“.
Festival byl dvoudenní, což jsem kvitoval s povděkem; další den by mi už dozajista „lez’ ušima“. V neděli, když jsme se zvedli k odchodu do kempu, zůstal na louce stát osamělý jednomužný stan. Záhada všech záhad: a) Neviděli jsme nikoho, kdo by ho tam postavil. b) Nikdy jsme v něm nezahlédli nikoho nocovat. c) Nikdo si pro něj nepřisel. Prostě tam jen tak trpně stál – jako na hanbě; uvnitř louže a PETka minerálky. Kláře se schylovalo k porodu (není divu, já na Toi-toi taky nechodil), tudíž jsme kvapem opustili areál. Dorazivší do knajpy, potkali jsme partičku slovensky mluvících studentů v čele s anglicky hovořícím Angličanem. Po čase jsem se s ním dal do řeči a problafali jsme asi dvě hodinky o všem možném. Ten chlápek sjezdil půlku světa a vystřídal mraky zaměstnání, navíc měl smysl pro humor. Pochválil mi angličtinu. Zahřeje. V tomtéž podniku jsem hned první den objevil kombo Borovička – Vinea. Zprvu jsem kombinoval v poměru 0,5dl Borovička a 4,5dl Vinea. Později jsem přesedlal na 1:4. Ten nápoj mi dočista učaroval. Tak moc, že jsem ho v průběhu neděle vylohnil cca 10 kousků. Tamější pivo se vůbec nedá pít, tohle byla – spolu s hektolitry Kofoly – důstojná alternativa. Po zbytek dne se nic významnějšího nepřihodilo, do kempu jsme dorazili a já tam zrobil drobet vulgárního humbuku a pak se odebral na kutě. Spal jsem na čerstvém vzduchu za stanem. Ráno, když jsem procitnul (ve stanu), byla s Las Lolitas taková legrace, že jsem úplně zapomněl, že bych měl mít kocovinu jako slon. Holky chodily pařit do rozbřesku. Já chodil spát dříve, panžto se mi vysedávání po hospodách v brzku omrzelo. Dny jsme trávili porůznu, přečetl jsem dvě nedočtená čísla Reflexu a jeden F:lter. 
Čekal jsem, až se madam prochrupnou a budeme moci někam vyrazit. Jeden den to byla výprava na druhý konec ostrova (kemp byl na ostrově), která skončila fiaskem, páč jsme se špatně jukli do mapy a žili v domnění, že ostrov má cca 5km na délku. Po dvouhodinovém pochodu jsme to otočili a cestou zpět hlad chlácholili myšlenkami na guláš. Jindy jsme vyrazili do Zelené vody – rekreační areál alá pískovny v Čechách.
Celkové pocity ze Slovenska jsou pozitivní. Tamní s láskou a nostalgií vzpomínají na Československo. Zarazila mne cena mléka: Za krabici plnotučného jsem „vypláznul“ celých 30Sk. Pro představu: borovička stojí 17Sk. Jak praví Vářa: „Jo, jo, na Slovensku jsou mlíčný výrobky drahý jako kráva..“ Mám pocit, že znám polovinu obyvatel Trenčína. Každý den jsme se s někým novým seznámili a takřka vždy to byla sranda. Při jedné rozpravě za čepování Topvaru jsem se například dozvěděl zajímavou věc.
Hostinský: „Viete prečo bola konvalinka na federalnej tisícke?“
Já: „Nie, prečo?“
Hostinský: „Všetky meny sveta sú podložené zlatom, iba federálná bola podložená hovnom. Tak aby to tak nesmrdělo.“
Já: „Buhuehehe..“ <láme se v pase jako prase>
A navíc: Las Lolitas byly nadržené zhruba jako já, takže o narážky a průpovídky nouze rozhodně nebyla. Do toho ještě dráždivá konverzace s Irčou, která se z původně nevinného loučení zvrhla v celkem obstojnou soulož po telefonu. Byly to tvrdé a napjaté časy.
Bonusy: Las Lolitas vaří.., Hare Kršna, Lolitas #2, Lolitas #3, Mělník na barelu, rush u barelu, Kanónpyj, Ďáblův šepot, Rybička, Strom, Cudná Eva, Fusky, Blair Witch, Hlad
This entry was posted on Neděle, Červenec 24th, 2005 at 17:08 and is filed under Deník. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.