Odboj
Čelákovice se včerejšího dne staly dějištěm setkání odbojářských skupin CZela.net, KlFree.net, Neranet.info a samozřejmě MaSON. Ta naše dorazila v počtu nejhojnějším – jednak jsme elita v paření a druhak máme prostě dobře našlápnuto.. Asi by Vás zajímalo co se na takové akci děje, že? Samopaly, granáty a tanky jsme nechali doma a tak se: hltala rezavá voda, ládovalo maso do žaludku, zvesela skákal a klopil panák, hrál ping-pong (ten mi moc nešel), vyměňovaly zkušenosti a salvy smíchu. Tekuté občerstvení bylo out-sourcováno; masité zajistili domácí. Za drobnou úplatu tak člověk mohl pozřít vepřový či kuřecí steak, klobásu nebo špíz. Je fajn konečně osobně poznat spolubojovníky z okolních free-netů, snovat s nimi plány do budoucna.. Akci přijela ozdobit i Božská Helena. Glottis je šťastný muž! 
Cestu tam jsem absolvoval (s bratrem a jeho kamarádkou) na šlapacím dopravním prostředku. Bratr vynašel pěknou cestu; jenom to drobet drncalo (už chápu kterak se cítí dělník po celodenní šichtě se sbíječkou). Cestu zpět jsem zdolal v noci. Polklo to pět hodin. Zastavil jsem se na Probošťáku na koncertě Olympic Revival (asi hráli i něco jiného, ale v době mé přítomnosti Olympic dominoval..). Bylo to tak kolem druhé ráno. Lidstvo tančilo. Inu, a v Tišicích jsem píchnul – pak už to nešlo tak zlehka. Prasklá duše podklouzla a následovala tvrdá asfaltová konfrontace se zemským povrchem. Napůl jsem to vykryl, ale koleno se mi zachránit nezdařilo. Krvácejíc, tlačil jsem ten vrak směrem k domovu. Vzpomněl na knihu „Cvičení s alkoholem“ a tiše trpěl. Znovu se mi potvrdilo, že pevná vůle je základem úspěchu. Výsledkem „indiánského běhu“ nasednout-popojet-sesednout-tlačit-nasednout-… je vyhřezlá duše a zmasakrovaný plášť. To má za to, mrška jedna.
This entry was posted on Neděle, Srpen 14th, 2005 at 13:33 and is filed under Deník. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.