Bzukot
Jaká malá, drobná až nicotná událost může změnit člověku život.. Na odpočinek se mi odporoučelo čerpadlo od vodního chlazení u stolního počítadla. Dlouho nespokojeně pomrukovalo, úpělo, sýpalo a jinými akustickými prostředky dávalo všanc bezmeznou nelibost nad svou pracovní náplní. Teď se zadřelo dočista a je po ptákách. Následkem této už tak dostatečně neradostné události jsem odsouzen k lopotivé prsto-dřině s notebookem na stolečku v obýváku, neboť naše rodina dalších vhodných stolů ni prostor nemaje. Pohroužen v činnost pracovní, plním mimoděk funkci krevní konzervy pro lačný a po krvi prahnoucí odporný létající hmyz. Celý den se tu totiž „zplnaokna“ větrá a večer si každý ještě pěkně rozsvítí.. Ta banda nezvedenců (komáři) musí tušit, že k práci je třeba koncentrace a o to vytrvaleji a intenzivněji mne bodá po celém těle a drze mi bzučí kol pixly na inteligenci. Jaká je má radost, když se mi zdaří vzájemně nejednoznačně zobrazit jednoho z těch bastardů z 3D do 2D, se slovy nedá popsat. V duchu si sadisticky užívám představ, kde prim hrají od tělíčka oddělené sosáčky, nožičky a křidélka. Z neznámých příčin nemůžu poslední dny spát sám se sebou ve své vlastní posteli ve svém vlastním pokojíčku. Namísto toho skládávám svou tělesnou schránku na Nepříliš-Rovný™ gauč v transfůzní stanici. Nezbývá než věřit, že ani zítra ráno se neprobudím dočista „vypitej“ či „vysátej“.
pozn. aut.: V době psaní tohoto příspěvku si několik sosačů přivodilo smrtelný úraz přeletem mezi rychle se přibližujícími dlaněmi.
This entry was posted on Úterý, Srpen 23rd, 2005 at 00:52 and is filed under Deník. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.
7. Září 2005 22:34
pojmenovani konverze komaru z 3D na 2D je za pixelovesrdceberouci… kreativni !