Úterý 28. listopadu 2006
17:45:20 – V cíli své cesty nalezl, koho hledal. Těch dlouhých pět, šest let se nijako nepodepsalo na schránce, to duše má pár škrábanců navíc. Uvnitř se krčívala soužená a týraná osůbka, žijící pod diktátem matky a trýzněná otcem alkoholikem. Dnes se smířeně vyplňuje. Na ruce prstýnek, cizí přijmení. V náručí syna. Pozorně naslouchal. Žasl, divil se, nevěřil svým očím ani sluchu. Kdysi ji bláznivě miloval. Dávno. Snad to tehdy ani nebyl on. Nakonec, ostatně jako vždy, když si myslel, že.. propadal beznaději, je rád, že OnoTo mělo jiný plán. Vrací se domů. Někdy je dobré na minulosti utřít prach..
08:27:50 – Vstal brzy, vysílen. Jako obvykle. Odšoural se do sprchy, doufal, že se probere. Zpola zalepené vidění, zamžené myšlení. Doufal, že brzkým odchodem z bytu stačí utéci přednachystané šedi a všednosti pracovního dne. Uvnitř studící vany horká voda mu prýštila do obličeje a on cítil, jak se jeho buňky pozvolna probouzejí k životu. Kvapně se oblékl a rozloučil. Dveře tiše zaklaply. Cvak. S mnohem větším elánem se vydal na cestu..
This entry was posted on Úterý, Listopad 28th, 2006 at 08:27 and is filed under Log. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.
29. Listopad 2006 11:10
ja teda rozhodne ne
ale lidi se menej.. aspon trochu
28. Listopad 2006 23:39
kdo by to byl do ni rekl, coz?