Pondělí 5. listopadu 2007
18:46:25 – Onehdá, před pár lety, ještě za časů semi-dřevního Libimseti.cz, jsme vedli s Oldou a Jakubem z tvůrčího teamu LST takovou rozpravu. Bylo pondělí, nic se nedařilo a nic se nechtělo, takže namísto přemlouvání křemíku, aby byl dobrým sluhou, jsme šli prostě na pivo. Už ani nevím, jak k tomu došlo, ale dostali jsme se do sporu. Že to, co dělám je hnus (dlouhodobá technická a intelektuální podpora porna v ČR) a Libimseti.cz, že má ve věci morálního dopadu na obyvatelstvo ruce řádně omyté. Nesouhlasil jsem. Tvrdil jsem, že to, co se vyskytuje v diskuzích Líbimseti.cz a v tehdejším Magazínu Libimseti.cz, je srovnatelnej kalibr, byť nemožno srovnávat z hlediska „hutnosti obrazové informace“. Verbální obsah byl místy velmi ošemetný. Že se Libimseti.cz pomalu přiklání k bulváru a že o morálu nemůže být slov. Že vychovává mladé metrosexuály a nejlépe ze všeho že propaguje lajfstajlovej trendy-konzum. Ale kde není poptávka, není ani nabídka, že? Existence těchto takymediálních světů možná znamená, že nemáme žádné opravdové starosti. Musím se k něčemu přiznat: jsem děvka prodejná. Jak se někde objeví zajímavý problém k vyřešení a jsou za něj peníze, neváhám a prodám se. 
I Libimseti.cz jsem se už kdysi prodal a podporuju tenhle kolotoč. Myšlenky směřují k vykročení někam dál. Ne snad pro vyšší morální cíle. Z části je na vině nová struktura vedení (aka KSČ – konec srandy, Čendo), z části ta magická NDA písmenková polévka, navařená hlavním šéfkuchařem, která mi na lžíci drobet vystydla. Až nebudete dlouhou chvílí vědět do čeho píchnout, počtěte si třeba tady. Jo a Oldo, tady to je. 
This entry was posted on Pondělí, Listopad 5th, 2007 at 18:46 and is filed under Deník, Feedback. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.
25. Listopad 2007 18:51
vara: heeeezzzkyyyy! mas recht
20. Listopad 2007 13:36
Musím Raista vyvést z omylu: Tvrzení o vousatosti povolání sociálních pracovnic získalo svou přesvědčivost zřejmě pouze silou opakování, v podstatě se ale vůbec nezakládá na pravdě.
Ač bez osobních zkušeností v tomto oboru, domnívám se, že v naprosté většině případů je třeba za tyto služby zaplatit, čímkoliv, co má nějakou hodnotu. Pokud si dotyčná platidlo nevezme, tak to není děvka, ale pouze hodná (nebo jen nadržená) kamarádka. Před existencí instituce veřejných utěšitelek tedy musely existovat mechanismy, které daly těm později utěšovaným nějaký ten mrzký peníz vydělat. Tím nejzákladnějším mechanismem byla od pradávna samozřejmě práce (záměrně opomíjím všechny ostatní činnosti, které sice k bohatství také vedou, ale maminka mi již od dětství vštěpovala, že „tohle se nedělá!“). Fachmajstr tedy něco vyrobil, otesal kámen, lil bronz nebo plácal keramiku, a jelikož to ti ostatní neuměli (již z období pozdního neolitu existují přesvědčivé důkazy o řemeslné specializaci), mile rádi mu za ten květináč kus svého kapitálu přenechali – hodnota za hodnotu (výrobek samozřejmě lehce „hodnotnější“). No a co s takovým kapitálem, který si náš šikula po nějakém čase nashromáždil? Ženě korále? Prd! Děvku! Podle mého názoru se prostě musela nejdříve začít prací hromadit hodnota, aby si holky uvědomily, že se k ní mohou dostat přes nohy do praku.
No a k vám, mistři upatlaných klávesnic a myší, být děvkou je v pořádku, jen je třeba si včas uvědomit, kdy už vám to někdo dělá do zádě bez vaší vůle. Řemeslu zdar!;o)
9. Listopad 2007 13:27
Neni devka nejstarsim remeslem, neni devka nejdulezitejsim remeslem (z mnoha uhlu i bez piva nahlizenych)? Taky jsem. Bud dobrou devkou, je to dulezity!