foobar.cz: Where there’s foo, there’s fire

Protože jsem díky práci, kterou dělám, celkem odkázanej na Internet, jal jsem se omrknout zdejší mobilní situaci. I tu mě polil studený pot, neboť jsem se domníval, že platit podle délky připojení vyšlo z módy po smrti dial-upu. Zdejší velcí hráči Orange.fr a SFR razí ale tuhle strategii hlava-nehlava i nadále..

Například hodina připojení bez smlouvy vyjde u Orange.fr na krásných 8 éček. Nekup to! Do oka mi tedy zprvu padnul Bouygues Telecom s variantou pseudo-předplaceného připojení, které se chová tak, že za prvních 10MB zaplatíte 2€, po překročení této hranice to máte za 8€ až do půlnoci. Levný to není, ale na SSH a nouzový opravy to naprosto vyhovuje. To v Německu jsem si pořídil SIMku Fonic.de a aktivoval speciální internetový tarif s platbou 2,5€/den, což je celkem použitelný i pro častější použití. Francie, kde vázneš?

Hledal jsem dál a na jakémsi fóru našel, že se dá aktivovat tarif Internet Max na předplacené kartě Orange Mobicarte. Výměnou za velmi přijatelných 9€ měsíčně získáte až 500MB/měs pro webový provoz a 10MB pro poštu (POP3/IMAP/SMTP). Porty pro VoIP jsou zavřený, ale OpenVPN jela, takže.. Jedinej problém byl aktivovat tenhle tarif. To byla fakt extra-fuška..

Na prodejně mi maník zarytě tvrdil, že to nejde, tak jsem ho přesvědčil úryvkem z diskuse. Ok, SIMku mi prodali a aktivovali a že si to prej musim zapnout sám. K aktivaci SIMky je potřeba adresa bydliště. Adresu jsme dali platnou, ale nijak ji neověřovali, což je na pováženou vzhledem k tomu, že se tu všude dokazuje adresa bydliště na základě faktury za vodu, elekřinu, telefon.

Nejprve jsem se tedy pokoušel aktivovat službu Internet Max sám. Na fórech psali, že to trvá až 48hod a že zmizí oněch 9€ z kreditu. Nedělo se vůbec nic, žádné potvrzení. SIM toolkit střídavě vypisoval, že je to služba jenom pro iPhone a že to nejde. Druhý den jsem netrpělivě zastrčil kartu do notebooku a připojil se. Super, chodí! Najednou koukám, že se nezobrazují obrázky. Celkové přenosy cca 1MB a že prý nedostatek kreditu (bylo tam 20€). Za ten JEDEN megabajt jsem zaplatil 17€! WTF!

Nakonec mi pomohla slečna na jiné pobočce, kterou jsem rovněž musel přesvědčit, že Internet Max spolu s Mobicarte opravdu funguje. Ta zavolala na jakousi tajemnou infolinku a po tomto zázračném telefonátu to, zdá se, začalo chodit. Už raději nejásám. Celý příběh měl totiž o něco málo dějových linií navíc.

Rád bych zkusil i připojení od Bouygues Telecom. Uvidíme, co veselého se přihodí tam. Na jedné pobočce mi po půlhodinovém povídání si sdělili, že potřebuji francouzský účet. Právě včas. Udělat mi to o pět minut později, už bych ho praštil. Na druhé, kde jsem si to byl po minulých zkušenostech raději ověřit, mi pro změnu nutili jejich USB modem, bez kterého to údajně nepůjde.

Nemluvě o situaci s předplacenkami, která je tu velmi odlišná od té naší. U nás koupíte kartu s kreditem za 250Kč, provolat můžete 250Kč, kartu aktivujete bez adresy a další kredit nemusíte minimálně půl roku pořizovat. Tady dáte jenom za SIMku tak 15 éček (vyjímka je Bouygues Telecom, kde Carte stojí 1€) a kredit za 10 éček obvykle platí maximálně 14 dní! Vítězem GSM klání na volání se stal Carrefour, kde jsme koupili SIMku Klárce, protože 8€ vydrží měsíc.

Už tomu bude dva roky, kdy jsem naposledy na svém počítači spustil Microsoft Windows jinak, než-li jako virtualizovaný stroj. Přestal jsem je potřebovat, neboť už pro ně nevyvíjím žádné aplikace. Pro to, co dělám teď, se mnohem více hodí GNU/Linux. Přesněji Gentoo Linux. Přes Vánoce mne ale chytila gamesivá a já se rozhodl pro ambiciózní plán: bootovat Windows z USB disku (až přijde BSA, spláchnu ho do záchodu.. ). Podařilo se mi narazit na tento návod. Jen bych k němu měl několik doporučení:

• Krok 3 – na vybalení souboru z ISO bohatě postačí WinRAR. WinISO stojí peníze a v tomhle případě by byly vynaložené zbytečně.
• Krok 8 – namísto WinISO doporučuji použít raději nLite. Práce s ním je radostí a můžete při jednom zakvrdlat i updaty a patche.

Nové ISO vypálíme na CD, nabootujeme, nainstalujeme a pokud nás při prvním startu do očí bodne STOP chyba 7B, zkontrolujeme, že v adresáři C:\WINDOWS\system32\drivers máme soubory usbhub.sys, usbstor.sys, usbohci.sys, usbuhci.sys a usbehci.sys. Chybějící doplníme z instalačního CD, případně z existující instalace Windows. Tradáá!

Bude to remcat, že nemůže vytvořit odkládací oddíl (swap). Mám 2GB RAM, takže jsem ho vypnul, což se tuším radí i ve zmíněném návodu.

Má někdo dotaz?

19:31:56 – Vlastním bazarový Thinkpad T41. Oslovil mne odolností a cenou. Zakoupen byl v PCSkonto.cz, ještě za časů, kdy s nimi nebyly problémy. Teď už tam nic nekoupíte a i kdyby to šlo, byla by to ta nejposlednější věc, co bych Vám byl kdy doporučil. Firma za podivných okolností „zkrachovala“ a nejeden kamarád přišel o peníze.

Koupili jsme jich tam minimálně 20 kousků. Všechny byly poměrně zachovalé, ale u některých z nich se objevila jedna z výrobních vad modelu. U dalších se jistě ještě projeví. Onou závadou jest nepříliš dobře přiletovaná GPU, což způsobuje, že pokud notebook špatně uchopíte, někde trochu přimáčknete, prohnete nebo jinak odchlípnete GPU od základní desky, obraz se „rozsype“, LCD zhasne, notebook zamrzne atd. Pokud se Vám tento problém projeví, máte notebook nejspíše po záruce (tohle se stává minimálně po dvou letech) a oprava v servisu by byla tudíž příliš nákladná. Já to minimálně vylepšil za 7 Sk, trochu izolačky a hodinku strachu.. Slyšte můj postup a vězte, že nehodlám nést jakoukoli odpovědnost za cokoli, co svému notebooku provedete. Zapište si za uši, že všechno děláte na vlastní triko! Naším cílem je přimáčknout GPU na motherboard a zajistit, aby se pokud možno nemohl pohnout.

Nejprve tedy odmontování klávesnice. Pozor, chce to takovou tu něžnou sílu a myslet! Však to znáte.. Uff, to se nám ulevilo! GPU se nachází přímo pod tlačítky touchpadu. Původně jsem se bál, že je v levém dolním rohu (tam to zlobilo, tam pomohlo zamačkat), což by znamenalo rozebrat celý notebook. Brrrrrr..

V dalším kroku sestavíme podpěrku mezi GPU a klávesnici. Cílová výška je cca 4mm. Já použil 1x 5 Sk, 2x 1 Sk a hromadu izolačky. Mince jsem zvolil kvůli tomu, že se dobře dostaneme na cílovou výšku a jsou kovové, tudíž budou dobře odvádět teplo (chip se ale očividně moc nehřeje, protože na něm není ani žebrování). Slepil jsem je vteřinovým lepidlem (když to nepůjde dobře, dejte mezi ně kousek papíru). Fajn, podpěrku máme.

Poslední fáze je umístění, zajištění a doladění výšky podpěrky. Já dal mince na chip, pod vedení z touchpadu. Na doladění výšku jsem aplikoval izolačku. Doporučuji rovněž izolačkou přilepit mince k vedení z touchpadu. Výšku jsem dorovnal tak, že klávesnice jde dobře zasadit zpět a při pomačkání nad tlačítky touchpadu necítíte vůli.

A je to! Ať slouží..