foobar.cz: Where there’s foo, there’s fire

Čas od času se probudíte do dne, na jehož konci nebudete tentýž, kdo se ráno vypotácel z postele. Takovej den mne potkal v sobotu..

V Rennes se každou sobotu se železnou pravidelností konají trhy. A nepřízeň počasí nemůže nikoho zastavit. Neuvěřitelná pastva pro smysly a hlavně žaludek – svátek debužírování. Kdyby i ovoce a zelenina a hromada jinejch dobrot uměla chodit, plazila by se po pultech stánků se stejnou vervou jako hromady živých krabů a jiných mořských breberek.

Když si konečně uvědomíte, že tohle není svátek, tedy něco co by se konalo jednou do roka, nýbrž součást národní kultury, tedy věc stejně samozřejmá jako žrát knedíky, zatmí se vám před očima a pevnina pod nohama se zhoupne. Nadávat se tady dá na ledasco, ale v tomhle ohledu pokorně srážím paty, smekám a hluboce se klaním. Najednou jsem se cítil bezbranný a obnažený vystavený posměšnému davu sžíravých pravd o kvalitě našich potravin – že doma žereme odpadky. A nebylo to jenom trhy.. Prvně mě to dloublo u Françoise doma, jež hojně vaří z polotovarů, k čemuž jsem si z domova přivezl despekt. S prvním soustem mi ale došlo, že mezi běžným francouzským a běžným českým polotovarem je hluboká, ničím nevyplnitelná, propast a tenhle „nešvar“ jsem ji musel rychle a velmi rád odpustit. Vaří totiž tak výborně, že by mě hanba musela fackovat, tvrdil-li bych cokoli jinčího.

Kohosi jsem kdysi slyšel prohlásit, že hlavní rozdíl mezi Francouzi a Angličany je ten, že Angličané žijí proto, aby pracovali, kdežto Francouzi pracují proto, aby žili. Jelikož mám možnost z první ruky porovnat kontinentální snídaní a s tou ostrovní, přijde mi tohle prohlášení neuvěřitelně trefné. Myslím, že to byl Luděk Staněk, kdo k tomu podal dovysvětlení, že ostrovní snídaně vypadá, jak vypadá, aby vás vytáhla z deprimující kocoviny, kterou si nevyhnutelně přivodíte lemtáním teplýho piva celou noc.

To jsem fakt zvědavej, kam budu doma chodit nakupovat..

Moules à la Françoise
1 – 2kg slávek pro dvě osoby (~3 éčka/kg), dva čerstvé bobkové lístky, tymián, dvě cibule, máslo demi-sel (solené), sůl a pepř

Slávky opláchneme, zkontrolujeme a očistíme. V hrnci na másle osmahneme na kostičky nakrájenou cibuli. Přidáme slávky, osolíme, popepříme. Můžeme zalít cca 2dcl bílého vína, což není podminkou. Hrnec přiklopíme a chvíli počkáme, až se celá krmě ohřeje a začne pářit. Potom slávky promícháme. Tento postup opakujeme cca 5 – 10min. Slávky by měly být otevřené a vypadat jako na obrázku. Konzumujte s bílým vínem, bagetkou namazanou máslem. Boule za ušima si pomažte Francovkou.

Moules

Protože jsem díky práci, kterou dělám, celkem odkázanej na Internet, jal jsem se omrknout zdejší mobilní situaci. I tu mě polil studený pot, neboť jsem se domníval, že platit podle délky připojení vyšlo z módy po smrti dial-upu. Zdejší velcí hráči Orange.fr a SFR razí ale tuhle strategii hlava-nehlava i nadále..

Například hodina připojení bez smlouvy vyjde u Orange.fr na krásných 8 éček. Nekup to! Do oka mi tedy zprvu padnul Bouygues Telecom s variantou pseudo-předplaceného připojení, které se chová tak, že za prvních 10MB zaplatíte 2€, po překročení této hranice to máte za 8€ až do půlnoci. Levný to není, ale na SSH a nouzový opravy to naprosto vyhovuje. To v Německu jsem si pořídil SIMku Fonic.de a aktivoval speciální internetový tarif s platbou 2,5€/den, což je celkem použitelný i pro častější použití. Francie, kde vázneš?

Hledal jsem dál a na jakémsi fóru našel, že se dá aktivovat tarif Internet Max na předplacené kartě Orange Mobicarte. Výměnou za velmi přijatelných 9€ měsíčně získáte až 500MB/měs pro webový provoz a 10MB pro poštu (POP3/IMAP/SMTP). Porty pro VoIP jsou zavřený, ale OpenVPN jela, takže.. Jedinej problém byl aktivovat tenhle tarif. To byla fakt extra-fuška..

Na prodejně mi maník zarytě tvrdil, že to nejde, tak jsem ho přesvědčil úryvkem z diskuse. Ok, SIMku mi prodali a aktivovali a že si to prej musim zapnout sám. K aktivaci SIMky je potřeba adresa bydliště. Adresu jsme dali platnou, ale nijak ji neověřovali, což je na pováženou vzhledem k tomu, že se tu všude dokazuje adresa bydliště na základě faktury za vodu, elekřinu, telefon.

Nejprve jsem se tedy pokoušel aktivovat službu Internet Max sám. Na fórech psali, že to trvá až 48hod a že zmizí oněch 9€ z kreditu. Nedělo se vůbec nic, žádné potvrzení. SIM toolkit střídavě vypisoval, že je to služba jenom pro iPhone a že to nejde. Druhý den jsem netrpělivě zastrčil kartu do notebooku a připojil se. Super, chodí! Najednou koukám, že se nezobrazují obrázky. Celkové přenosy cca 1MB a že prý nedostatek kreditu (bylo tam 20€). Za ten JEDEN megabajt jsem zaplatil 17€! WTF!

Nakonec mi pomohla slečna na jiné pobočce, kterou jsem rovněž musel přesvědčit, že Internet Max spolu s Mobicarte opravdu funguje. Ta zavolala na jakousi tajemnou infolinku a po tomto zázračném telefonátu to, zdá se, začalo chodit. Už raději nejásám. Celý příběh měl totiž o něco málo dějových linií navíc.

Rád bych zkusil i připojení od Bouygues Telecom. Uvidíme, co veselého se přihodí tam. Na jedné pobočce mi po půlhodinovém povídání si sdělili, že potřebuji francouzský účet. Právě včas. Udělat mi to o pět minut později, už bych ho praštil. Na druhé, kde jsem si to byl po minulých zkušenostech raději ověřit, mi pro změnu nutili jejich USB modem, bez kterého to údajně nepůjde.

Nemluvě o situaci s předplacenkami, která je tu velmi odlišná od té naší. U nás koupíte kartu s kreditem za 250Kč, provolat můžete 250Kč, kartu aktivujete bez adresy a další kredit nemusíte minimálně půl roku pořizovat. Tady dáte jenom za SIMku tak 15 éček (vyjímka je Bouygues Telecom, kde Carte stojí 1€) a kredit za 10 éček obvykle platí maximálně 14 dní! Vítězem GSM klání na volání se stal Carrefour, kde jsme koupili SIMku Klárce, protože 8€ vydrží měsíc.

Nejsem pravda řidičem nijak dlouho, ale za úplného zelenáče se taktéž nepovažuji. První hodiny na francouzských komunikacích mi ale daly řádně zabrat. Proč?

Předně kvůli faktu, že opravdový Francouz přes den nesvítí. A to ani v případě, že je hustá mlha. Nepočítám-li těch pár zženštilých, co svítí jako my zřejmě po celý rok, chce to hodně mrkve.

Při předjíždění na dálnici o změně směru jízdy informuje pouze příkladně disciplinovaný řidič. Takových je ve Francii opravdu jenom hrstka a podezřívám je, že se přiženili, či přivdaly ze sousedního Německa. Všichni ostatní blikají doleva obvykle celou dobu pobytu v levém pruhu, aby pak bez upozornění zmizeli v tom pravém.

U nás často nadávám nad bezuzdým plýtváním dopravním značením. Tady se na dálnici dozvíte, že jste na hlavní. Wow, ok..! Nezřídka se totéž dozvíte za křižovatkou. Heh..? Opravdový Francouz zřejmě na neznačených křižovatkách ctí ideály francouzské revoluce: rovnost, svornost, bratrství.

No a konečně na samostatný odstavec vydá tématika místních kruhových objezdů (rond-point). Tyto je možné rozdělit do dvou velikostních kategorií: menší a větší. Větší fungují jako u nás s tím rozdílem, že mají obvykle dva pruhy, tudíž je velmi slušné najet do vnitřího pruhu, nevyjíždíte-li ihned na pravoležícím výjezdu. Pochopitelné, takhle tomu všichni rozumíme.

Přes tyhle větší se člověk probojuje do města a tam to začne.. První malej je problém nepřehlídnout, neboť je proveden jakožto bílý asfaltový pupík uprostřed silnice, který bývá označen dopravní značkou. Ok, zastavíte před hranici kruhového objezdu. Auta po něm proudí a plynou.. a jako na potvoru pro výjezd nalevo od vás nikdo nebliká, takže stojíte a stojíte a snažíte se pochopit klíč, dle kterého tenhle mikrosvět pracuje. Nakonec se naskytne volná chvíle, vyrazíte a za cca 200m se situace opakuje: nepřehlédnout, nenabourat, nezdržovat. Nechápete tu drzost s jakou dvě auta před vámi profrčela kruháčem bez zamrkání a bez uzardění. Hergot, musí existovat způsob jak vědět, že nenabouráme. Někteří navíc anarchisticky blikají doleva. WTF..?

Nebudu napínat. Neprokoukli jsme to. Až místní paní nám vysvětlila, že by se mělo mrkat dle následujícího algoritmu.

• pokud jedete rovně, neblikáte
• pokud odbočujete na první výjez, blikáte rovnou doprava
• pokud jedete kamkoli jinam, blikáte před vjezdem a celou dobu doleva; při odbočení blikáte doprava

Pravdou je, že tohle dodržuje o něco málo více řidičů, než-li jen a pouze přiženění, či přivdané. Nicméně celková volnost a benevolence vysvětluje poněkud vyšší počet porůznu pomuchlaných vozidel, pohybujících se po francouzských komunikacích. Viva la France!

Předpokládám, že jste si povšimli, že foobar.cz je nyní vyveden ve veselejších barvách. Důvod této změny tkví jednak ve faktu, že stará verze byla tak tak do muzea, druhak, že se v době „krize“ musíme dívat na svět optimističtěji než kdy předtím. Pokud jsem to někomu zapomněl sdělit, vězte, že se nacházím daleko od domova a nějakou chvíli se tam nehodlám vrátit. Impulsem k emigraci bylo mé rozhodnutí zúčastnit se jako doprovod slečny Klárky na misi s krycím názvem „Erasmus“. Na dotaz kde se nacházíme, odpovídáme, že naší novou domovinou jest toho času městečko Nantes ve Francii.

Někdo by si snad mohl povšimnout malé změny: „Nechodil von rush nahodou s Irčou?“ Tak tak. Chodil. Stalo se ale, že chodit přestal. Měl pocit, že přechodil a začal se cítit unavený a podrážděný. Už to bude pomalu rok. Je mu líto, že Irče tak nadloubal, protože to byla moc fajn holka, která si nadloubat vůbec nezasloužila. Je si ale úplně jistej, že to bylo správný rozhodnutí, i kdyby to další správný nebylo..

O nepřijemnejch věcech jedině v er-formě a nikdy jinak..!